Loading...
Nahrávám

Do zahraničí míří stále více rizikové části populace, senioři a malé děti. Stoupají statistiky importovaných nákaz.

Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, např. starší nebo imunitně oslabené osoby, těhotné ženy a v neposlední řadě malé děti. 

Počet osob cestujících do zahraničí se meziročně neustále zvyšuje. V roce 2016 se tento ukazatel přiblížil k hodnotě 1,8 miliardy cestovatelů za kalendářní rok, což je 4násobně víc než před 10 lety. Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, např. starší nebo imunitně oslabené osoby, těhotné ženy a v neposlední řadě malé děti.

S počty cestovatelů logicky stoupají i statistiky importovaných nákaz, i když jejich přesnost není vysoká vzhledem k nedostatečnému hlášení problémů prodělaných v cizině. Přesto byl  v roce 2016 zaznamenán meziroční nárůst malárie u českých cestovatelů o 25 % a horečky dengue dokonce až o 240 %[1].

Z minulých let jsou bohužel známé i ojedinělé případy úmrtí dětí z ČR v exotické cizině. Studie dětí cestujících z Evropy do rozvojových zemí[2] ukazují, že nejrizikovější oblasti s největším počtem nákaz jsou v uvedeném pořadí: subsaharská Afrika, Jižní Amerika a jižní i jihovýchodní Asie. Nejčastějšími zdravotními problémy u dětí jsou (podle frekvence výskytu):

  1. akutní průjem (zejména věk 0-4 roky),
  2. kožní problémy (hlavně ve věku 0-9 let),
  3. horečnaté onemocnění,
  4. nemoc dýchacích cest,
  5. chronický průjem,
  6. infekce močových cest.

Nejvýznamnějšími rizikovými faktory jsou věk dítěte a místo pobytu. Výskyt zdravotních problémů v průběhu nebo po pobytu v zahraničí je nepřímo úměrný věku tj. čím nižší věk tím vyšší výskyt nemocí. Děti v porovnání s dospělými navštíví lékaře s potížemi za kratší dobu po návratu z cest (do 7 dní) a je u nich vyšší počet hospitalizací.

Významným rizikem je návštěva rodiny a přátel v cizině, tento druh cesty totiž nezřídka vede k podcenění zdravotní přípravy před odjezdem. Právě podcenění zdravotní přípravy před odletem a preventivních opatření v průběhu pobytu patří k nejvýznamnějším faktorům vedoucím ke vzniku nemoci “ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, odborný garant Center očkování a cestovní medicíny.

Vyšší výskyt zdravotních potíží v porovnání s rodiči byl zaznamenán i u starších děti ve věku 12 až 18 let, kteří svou výškou často přesahují rodiče a ti je vnímají jako téměř dospělé. Výskyt středně závažných zdravotních problémů byl u nich na úrovni 17,4 % oproti 10,8 % u rodičů. Zjistilo se, že se stoupajícím věkem roste u dětí počet průjmových epizod a klesá počet respiračních nákaz. 

Studie akutních zdravotních příhod na palubě letadel japonské letecké společnosti zaznamenala za 6 let 1634 urgentních stavů, z toho 170 (10,4 %) u dětí[3].

54,1 % postižených dětí bylo od 0 do 9 let věku.

Nejčastější příznaky a projevy byly: křeče (27,1%), bezvědomí (24,7%), horečka (21,8 %) a zvracení (14,7%).

Od 0 do 9 let nejčastěji úrazy, popáleniny, aspirace, průjem.

10 let a starší nejvíc bolest břicha, nevolnost, hyperventilace.

U 2,6 % došlo ke zhoršení astmatu a stejné procento mělo epileptický záchvat. U 1/5 nastalo zhoršení základní diagnózy přítomné před nástupem do letadla.

Nouzové přistání bylo nutné ve 3 případech, návrat na výchozí letiště 2 krát.

Stupeň rizika a pravděpodobnost nákazy nezávisí jen na navštívené zemi, ale i na dalších faktorech, jako jsou délka a účel pobytu, plánované výlety a aktivity, způsob ubytování a stravování se, míra kontaktu s místní populací, roční období a samozřejmě i na zdravotním stavu cestovatele a jeho věku. 

I když může být cestování pro dítě bez zásadnějších zdravotních problémů velmi pozitivní zkušeností, musí mít svá pravidla. V úvahu je třeba vzít průběh těhotenství i porodu, přesný věk dítěte, aplikované vakcíny, stav imunity, případné užívané léky, předchozí nemoci a další faktory,“ říká Doc. MUDr. Rastislav Maďar a  uvádí následující soubor doporučení pro cestování malých dětí:

Děti do 6 měsíců věku by neměli absolvovat cestu letadlem. Jejich imunita není dostatečně výkonná, mají jen první dávky pravidelného očkování a jsou velmi vnímavé na vlivy vnějšího prostředí a to nejen vůči původcům infekčních nemocí, ale i na změny tlaku, saturace kyslíku, výkyvy teplot nebo vyšší intenzitu záření.

Pro děti od 6 měsíců věku do 2 let jsou spíše než delší lety pravidelnou leteckou linkou vhodnější kratší lety po Evropě, včetně Kanárských ostrovů a Turecka, s využitím charterového leteckého spojení z domovské země. Spektrum osob na palubě charterového letadla a tím pádem i potenciálních nosičů patogenů bude totiž shodné s jinými místy s vyšší koncentrací osob, kde se dítě do té doby vyskytovalo, např. dětské koutky, kino nebo nákupní centrum. Při letu pravidelnou leteckou linkou s přestupem v jiné evropské metropoli mohou pocházet spolucestující z desítek různých zemí, včetně rozvojových, kde dominují jiné patogeny.

Podmínkou pro cestu je využití celého spektra hrazených vakcín v rámci pravidelného očkování (hexavakcína, spalničková trojvakcína) i nepovinné pneumokokové vakcíny a co největšího počtu vakcín hrazených rodiči, např. proti rotavirům, meningokokům, v druhém roce života i proti virové hepatitidě A a planým neštovicím. Při cestách v chladné sezóně je vhodné zvážit i očkování proti chřipce. Děti mohou mít závažný průběh infekce a navíc po nákaze virus vylučují déle než dospělí, čímž představují infekční riziko pro své okolí. Jen vzácně se dětem v tomto raném věku aplikují vakcíny proti vzteklině, Japonské encefalitidě nebo žluté zimnici. V principu je sice aplikace těchto vakcín už v prvním roce života možná, vždy však upřednostňujeme, aby nejmenší děti riziku těchto nemocí nebyly vystaveny.

V případě cest do endemických přírodních oblastí v Evropě a v Asii se doporučuje i očkování dětí proti klíšťové encefalitidě, které je možné již od 1 roku věku.

Děti starší 2 let věku již mají vyzrálejší imunitní systém schopný reagovat na širší spektrum původců a antigenů, mohou být očkovány proti břišnímu tyfu a lze jim aplikovat i vakcínu proti choleře a části bakteriálních cestovních průjmů ve formě nápoje. Jejich cesta do exotických oblastí je přípustná, avšak za podmínky dobrého zdravotního stavu a absolvování vyžadovaného základního i doporučeného nadstandardního očkování.

Destinace v exotické cizině je vhodné vybírat ještě před zaplacením zájezdu po konzultaci s odborníky na cestovní medicínu tak, aby nebylo malé dítě vystavené riziku nákazy malárií, horečky dengue, horečky chikungunya, žluté zimnici, spavé nemoci a dalším nebezpečným infekcím. Navíc je vhodné zvolit země a oblasti, kde je úroveň akutní pediatrické zdravotní péče alespoň přibližně porovnatelná s Českou republikou. Jedním z indikátorů vyspělosti preventivní a terapeutické medicíny je například kojenecká/dětská úmrtnost do 1 roku věku,“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.

 „Dalším aspektem zdůrazňujícím potřebu dostatečné ochrany očkováním na individuální i kolektivní úrovni je skutečnost, že cestuje čím dál víc turistů i z rozvojových zemí a často směřují právě k nám do Evropy“ doplňuje docent Maďar. „Jsou to zejména obyvatelé Číny, Indie, Indonésie a Brazílie, jejíž podíl na zahraniční turistice se bude pravděpodobně dál zvyšovat. Stupeň jejich ochrany preventivním očkováním před odjezdem do zahraničí je prakticky neznámý a mohou tak představovat určité riziko pro obyvatele navštívené země. Nemluvě samozřejmě o migrantech ze zemí třetího světa, jejichž pohyb po Evropě ani zdravotní stav zdaleka nejsou pod dostatečnou kontrolou.“

V letech 2010 až 2016 aplikovali specialisté v celostátní síti Centech očkování a cestovní medicíny Avenier dětem do 15 let v souvislosti s cestou do zahraničí 4389 vakcín, z toho nejvíc proti břišnímu tyfu (35,7 %), virové hepatitidě A (25,9 %) a proti žluté zimnici (9,9 %).

„Prevencí na cesty však není jen očkování. Chránit zdraví dětí pomůže užívání probiotik, nezbytností je účinný repelent, a to i pro evropské destinace v teplých měsících. I v evropských přímořských oblastech totiž přežívají druhy komárů, schopné přenosu infekčních nákaz,“ uvádí MUDr. Ivo Hiemer ze Slezské nemocnice v Opavě.

Další faktory vztahující se k ochraně zdraví dětí na cestách podle docenta Rastislava Maďara:

  • Riziko představuje i samotná cesta, resp. transport.
  • Přenos nákaz je možný ve všech zalidněných prostorách.
  • Je nutná ochrana dětí před chladným vzduchem v letadle!
  • Důležité je v rámci prevence úrazů požádat předem (ještě před odletem) při cestě s malým dítětem o autosedačku v cílové destinaci, používat bezpečnostní pás i přilbu na kolo, koloběžku nebo segway, naopak co nejméně nebo vůbec nevyužívat motorky ani skútry.
  • Pohyb dětí ve vodě musí být vždy pod přímým dohledem dospělé osoby – nečíst, netelefonovat s pohledem odvráceným od vody, platí to i pro mělkou vodu
  • Nedotýkat se zvířat!
  • Pozor na různé barevné plody, bobule, keře, nebo mořské živočichy, které děti přitahují!
  • Při volném pohybu cizích psů a koček na pláži trávit čas na dece/osušce, ne přímo na písku. Hrozí riziko parazitárních nákaz – toxoplazma, kožní larva migrans apod.

V prevenci nemocí u dětí je lepší udělat raději o krok navíc a nedat příliš na možné dezinformace z internetu. Dítě není malý dospělý a při jeho nákaze je v porovnání s dospělými častěji nutná hospitalizace, jak ilustrují níže uvedené 3 případy z naší praxe Infekčního oddělení v Slezské nemocnice v Opavě,“ zdůrazňuje MUDr. Ivo Hiemer. 

Zdroje:

[1] SZU. Data a statistické údaje. Infekce v ČR Epidat.

[2] Herbinger KH a kol., J Travel Med. 2012 May-Jun;19(3):150-7.

     Hagman S. a kol. Pediatrics. 2010 May;125(5):e1072-80.

     Van Rijn SF a kol. J Travel Med. 2012 May-Jun;19(3):144-9.

     Hunziker T a kol. J Travel Med. 2012 May-Jun;19(3):158-62.

[3] Sato N. a kol. Medical Emergencies of Children on Japanese Commercial Airline Flight. CISTM15,   Barcelona, 14.-18.5.2017, Poster presentation.

 

Další články v rubrice
Premiéra a reprízy dokumentu Čas pro Malawi 06.12.2017

Pokud jste nestihli sobotní premiéru dokumentu o vzniku Česko-Slovenské nemocnice v Malawi, můžete se podívat na reprízy.

Nástrahy cestování v těhotenství. Virus zika, ale i obyčejná teplota. 29.09.2017

Exotické dálky lákají nejen dobrodruhy, ale také stále více párů, které si v romantické destinaci hodlají „pořídit“ miminko.

Zápisky z humanitární mise v Malawi 2017 14.08.2017

Přinášíme Vám první zápisky deníku Doc. MUDr. Rastislava Maďara z humanitární mise v Malawi společně s pozdravy od celého českého týmu z jihovýchodní Afriky. 

Cestování do vzdálených zemí s malými dětmi 12.07.2017

Poslechněte si rozhovor o cestování s dětmi s MUDr. Hanou Ševčíkovou.

Do zahraničí míří stále více rizikové části populace, senioři a malé děti. Stoupají statistiky importovaných nákaz. 28.06.2017

Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, např. starší nebo imunitně oslabené osoby, těhotné ženy a v neposlední řadě malé děti.