Významný nárůst horečky dengue u českých cestovatelů v roce 2016

V letošním roce pozorujeme významný meziroční nárůst horečky dengue u českých cestovatelů.

V roce 2016 pozorujeme významný meziroční nárůst horečky dengue u českých cestovatelů - ke konci září je to o více než 200 % oproti rokům 2015 a 2014, kdy bylo za prvních 9 měsíců hlášeno 26 resp. 28 případů. Za období leden-září 2016 bylo v ČR evidováno 84 případů horečky dengue u pacientů nakažených v cizině, což je nejvyšší výskyt za posledních 10 let - nejen za prvních 9 měsíců ale celoročně. V roce 2015 bylo za celý rok hlášeno 40 případů dengue a v 2014 jen 35. Uvedený počet 84 letošních případů evidovaných do konce září je dokonce vyšší než za celé období (12 měsíců) 2006 až 2011 dohromady.

Už první nákaza v životě může být velmi nepříjemná, nemocného klinická nemoc připoutá na lůžko. Opakovaná infekce jiným typem viru dengue může vést ke krvácení a šoku s nepříznivou prognózou a možnými smrtelnými následky.I když se veřejnost obává zejména hojně medializované horečky Zika, právě horečka dengue, jejíž původci patří do stejné skupiny, je mnohem častější, rozšířenější a pro nakažené i více nebezpečná. Ne Zika ale dengue je tedy nejvýznamnější virovou infekcí přenášenou komáry. 

Přenos
Tak jako u horečky Zika, je hlavním přenašečem virů dengue  komár rodu Aedes s denní aktivitou. Na rozdíl od malárie je proto nákaza možná i v pravé poledne na náměstí velkého města v turisticky populární oblasti. Aedes spp. se množí i v malém množství vody zachyceném v odhozených nádobách, prázdných plechovkách, skořápkách kokosových ořechů, starých pneumatikách, miskách pod květináči, ucpaných odtokových rourách, nekrytých rezervoárech pitné, užitkové nebo dešťové vody apod. Onemocnění se proto vyskytuje ve většině zemí tropů a subtropů epidemicky zejména v období dešťů.

Endemické oblasti
Do roku 1970 se větší epidemie dengue vyskytovaly jen v 7 zemích, dnes je tato infekce endemická ve 128 státech světa, kde žije 40 % světové populace. Ročně je na světě hlášeno 50-100 mil. případů dengue, podle některých studií to však může být až 390 mil. Jen v Brazílii se vloni (2015) vyskytlo 1,5 mil. infekcí, což znamenalo trojnásobný meziroční nárůst. Největší problém představuje dengue v Latinské Americe (včetně Střední Ameriky) a v Asii.

Vzhledem k výskytu přenašečů - komárů Aedes albopictus (komár tygrovaný)i v jižní Evropě, hrozí import a dočasná endemizace i v populárních dovolenkových destinacích našeho kontinentu, kam zejména v teplém ročním období míří statistice českých turistů. Nepříjemnou zkušenost má s touto nemocí z minulých let portugalský ostrov Madeira, kde se v roce 2012 vyskytlo více než 2000 případů dengue a nemoc se následně rozšířila i na portugalskou pevninu a celkově do deseti evropských zemí.

Tento druh komárů má potenciál vykytovat se na evropském kontinentu i mnohem severněji než ve Středomoří, vhodné klimatické podmínky existují i v severním Německu, na jihu Skandinávie a ve Velké Británii, kde byl v září 2016 tento komár poprvé zachycený, konkrétně v Kentu na jihu země. Na našem území by se jeho domovem časem mohly stát jižní oblasti země, Čech i Moravy. Prozatím se však komár tygrovaný vyskytuje hlavně v pobřežním pásu Středozemního a Jaderského moře i na bulharském černomořském pobřeží.

Klinický obraz a diagnostika
Příznaky dengue jsou podobné jako u Ziky, obvykle však trvají déle a jsou intenzivnější, zejména náhle vzniklá horečka, úporné bolest svalů a kloubů, vyrážka.
Ročně si tato nemoc vyžádá na půl miliónu hospitalizací. se léčí klidem na lůžku, hydratací a analgetiky, ne však ibuprofenem ani kyselinou acetylsalicylovou. Specifický lék působící kauzálně přímo na virus dengue zatím neexistuje.

Vakcína
Pokusy o vývoj očkovací látky proti dengue začaly už v roce 1929, desítky let však nebyly úspěšné. První vakcína proti této nemoci (Dengvaxia) získala registraci až v prosinci 2015 v Mexiku, a následně v Brazílii a na Filipínách. V letošním roce by se však měla začít používat i v desítkách dalších zemí, kde se dengue endemicky vyskytuje. Tři dávky této očkovací látky se aplikují v odstupech 0-6-12 měsíců, určená je pro věkový interval 9 až 45 let. V ČR ani v Evropě zatím vakcína proti dengue dostupná není.

Prevence
Individuální ochranou je především pečlivé používání účinných repelentů, a to hlavně přes den, zejména ráno a před setměním, impregnace oblečení insekticidem, pomohou také sítě na okna a dveře, jelikož komár-přenašeč vstupuje i do lidských obydlí.

 

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS.
Prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny